Detekce mraků na wide-field kameře (anglicky)
=============================================

Vstupem jsou data z wide-field kamery, jde o to, detekovat kde jsou mraky
a kde ne a kde se tudiz da pozorovat a kde to naopak nema smysl..
Vymezene nadejne oblasti by se pak posilaly do automatickeho systemu
rizeni dalekohledu, kde by se podle toho planovala pozorovani.

Zadavatel: Petr Kubanek (astronom), vedoucim by byl Josef Pelikan
Bc. prace by musela byt napsana v anglictine!

Poznamky od zadavatele:
-----------------------

Wide-field kamera: napr. 16-30 Mpixelu, cernobila, zabira skoro celou
oblohu (a la objektiv "rybi oko"). Data se po vycteni z CCD posilaji
do pocitace, na kterem bezi Linux. V Linuxu by se to nakonec muselo
rozchodit..

Vetsinou se uloha resi pomoci "trochu IR" kamer, ale na ty nasi
opticke jsou mraky taky docela pekne videt. Vetsinou se podobny system
pouziva tak, ze u pocitace, co ridi dalekohled, sedi pozorovatel
(= cvicena opice), diva se na monitor s mraky a podle toho navadi
dalekohled - to, ze to takhle funguje, mam napriklad potvrzene
z navstevy v Tusconu (Arizona), a co jsem se bavil, snad zatim nikdo
na zaklade dat z podobneho senzoru neoptimalizuje pozorovani.

My to zatim take neumime, ale mame uz skoro stabilni kod co pocita na
zaklade hvezd viditelnych v zenitu extinci, cili kolik svetla nam pohlti
atmosfera, a svetlost oblohy (=kolik svetla ze zeme se nam tam odrazi,
sum).

Tohle je spise na bakalarku, jde o to vymezit oblasti kde ma smysl
pozorovat, poslat do dalekohledu. Kdyby se studentovi pozdeji chtelo
to rozsirovat, da se to napr. spojit s nejakou umelou inteligenci a
predikovat, kam ty mraky pujdou ... to by ale uz spis bylo na diplomku.