Předmluva Obsah Předchozí kapitola Následující kapitola Titulní strana

          Cílem dvojice diplomových prací zadaných na MFF UK byla sada dvou aplikací, kterou by bylo možné nazvat jako "Simulátor orientačního běhu". První aplikace měla za úkol z mapy vytištěné na papíře vytvořit digitální model terénu, pomocí druhé aplikace by bylo možné tímto terénem procházet.

          Hned úvodem se nabízí otázka, zda má vůbec smysl zabývat se komplikovaným rozpoznáváním objektů na papírových mapách, když v současné době jsou mapy pro orientační běh již výhradně kresleny ve specializovaných programech (OCAD) a existují tedy v digitální podobě. Důvody jsou tu hned dva: jednak mapy v digitální podobě nejsou běžně dostupné (na rozdíl od map papírových) a navíc je tato práce přínosem do celé oblasti převodu papírových dokumentů do digitální podoby.

          Mým úkolem bylo sestavit první ze dvou zmíněných aplikací. Již při zadání bylo jasné, že komplexně řešit tuto problematiku je vysoce nad rámec jedné diplomové práce. V současné době se do této oblasti soustřeďuje veliké úsilí, protože s rozvojem informačních systémů (zvláště pak geografických informačních systémů) vzniká nutnost převodu stávajících papírových map do digitální podoby. Systémy pro digitalizaci map ale dosud nemají takové možnosti, aby plně automaticky zajistily převod, proto se dnes stále ještě nejvíce používá metody ruční digitalizace (např. pomocí tabletu). V době zadání diplomové práce se mi nepodařilo nalézt společnost, která by převod map z papírového média do digitální podoby dokázala řešit plně automaticky.

          Z oblasti převodu papírových dokumentů do digitální podoby (anglicky document image analysis) je k dispozici mnoho literatury, nicméně se mi nepodařilo nalézt knihu zabývající se mapami podobnými mapám pro orientační běh. Z tohoto hlediska pro mne byla nejcennější kniha [5]).

          Prvním a velmi obtížným úkolem pro mne byl rozklad mapy na tiskové barvy, na němž jsem (včetně souvisejícího zpracování) strávil většinu času. Je to ale první a nezbytný krok, který je třeba překonat. Jeho výsledkem jsou bitové mapy odpovídající tiskovým barvám, na kterých již lze aplikovat rozpoznávání. V tomto stadiu již může na moji diplomovou práci nezávisle navázat někdo jiný, nebo případně i celá skupina pokračovatelů (např. softwarový projekt).

          Hned úvodem bych chtěl upozornit na některé konvence použité v textu diplomové práce a v aplikaci:


Barevný systém

          Pro definici barev a operace s nimi budu používat barevný systém RGB, pokud nebude uvedeno jinak. Z technických důvodů jsem se dopustil nejednotnosti v rozsahu RGB složek (totéž platí i pro jiné použité barevné systémy). Rozsah používám trojí:


Označování barev

          V kapitole o rozkladu na tiskové barvy používám pro označování barev následující dvojpísmenné zkratky:

BG pozadí background
YL žlutá yellow
GR zelená green
BL modrá blue
BR hnědá brown
BK černá black

          V některých případech je dále potřeba odlišit sytou barvu od odstínů tvořených pomocí rastrů. V takovém případě před označení barvy přidávám ještě označení odstínu (např. LtGR):

Lt světlý odstín (25%) light
Md střední odstín (50%) middle
Dk tmavý odstín (100%) dark


Obrázky

          Některé obrázky v tomto textu (především výsledky předzpracování) nejsou ve vytištěné podobě dostatečně názorné, protože drobné detaily není schopen tisk na běžné černobílé ani barevné tiskárně postihnout. Všechny obrázky jsou k dispozici také na instalačním CD (tento text lze volitelně nainstalovat), takže je možné si je prohlédnout a porovnat na obrazovce počítače.