1 Úvod |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Již v počátcích bylo zřejmé, že se mi nepodaří vyřešit celou problematiku převodu papírových map do digitálního modelu terénu. Bylo možné zvolit dva přístupy: buď se pokusit rozpoznat alespoň přibližně některé druhy objektů jednoduchými algoritmy, nebo postupovat od počátku pečlivě. Výsledky prvního přístupu jsou těžko odhadnutelné, pravděpodobně by ale zkonstruované algoritmy byly jednoúčelové a těžko by se doplňovaly. Výhodou druhého přístupu je, že na získaných výsledcích bude možné postupně doplňovat další moduly bez nutnosti zásahu do již udělaného. Na druhou stranu ale není zřejmé, které oblasti se podaří ve vymezeném čase vyřešit. Rozhodl jsem se pro druhý přístup.
Obrázek 1.1
Schema zpracování mapy.
Vyšel jsem z očekávaného postupu zpracování mapy představeném na obrázku 1.1. Klíčovou myšlenkou je rozklad digitalizované mapy na tiskové barvy. Výsledkem rozkladu bude sada bitových map, na které již bude možné aplikovat rozpoznávání. Posledním úkolem bude na základě rozpoznaných objektů vygenerovat digitální model terénu. Z celé této problematiky se mi podařilo vyřešit pouze rozklad na tiskové barvy, zato ale komplexně.
Hlavní úlohou úvodní kapitoly je seznámit čtenáře, co mohou v textu nalézt. Text je členěn do třech základních částí: seznámení s mapami pro orientační běh, teoretické principy zpracování doplněné o příklady a ukázky a konečně stručný popis implementace.
Do první části spadá pouze jedna kapitola o mapách pro orientační běh. V ní jsou uvedeny veškeré symboly nacházející se v mapách a předběžné návrhy metod pro jejich rozpoznávání. Hlavním přínosem kapitoly je návrh struktury digitálního modelu terénu, který je finálním výsledkem zpracování.
Ve druhé části jsou soustředěny teoretické principy zpracování. Tato část obsahuje celkem tři kapitoly. První z nich se týká předzpracování, které upravuje vstupní obraz tak, aby bylo možné dosáhnout při rozkladu na tiskové barvy kvalitních výsledků. Rozklad je tématem další kapitoly - jednoduchý publikovaný algoritmus klasifikace barev je rozšířen na algoritmus použitelný na používané mapy. Druhou část uzavírá kapitola o úpravách rozložených map, ve které jsou uvedeny techniky, kterými lze výsledky rozkladu dále zdokonalit.
Poslední třetí část je věnována implementaci. Spolu s tímto textem vznikala také aplikace, na které byly testovány techniky popsané v druhé části. Uvádět přesný popis aplikace by nemělo smysl, kapitola obsahuje pouze zběžné seznámení s aplikací z uživatelského hlediska, návod na hledání ve zdrojových textech, příklad zpracování (ukázkový projekt) a konečně formáty vstupních a výstupních datových souborů.